Objev, který přenesl thrash metal z ústraní do mainstreamu.
Master of Puppets
Metallica
69
Metallica se po albu Ride the Lightning z roku 1984 ocitla mezi dvěma světy: ryzím undergroundem a uznáním mainstreamu, do kterého začal surový, drsný zvuk thrash metalu pronikat z ústraní. A přestože byla následující deska Master of Puppets ještě intenzivnější – co do tempa, agrese i odporu vůči vnějším silám – získala si ještě širší oblibu, a životu v dodávkách tak byl brzy konec.
Album navzdory vší preciznosti stále působí jako dílo ze sklepa nebo garáže. A zatímco noční dobrodružství s kluky z Van Halen a Mötley Crüe slibuje úlevu (s dívkami, drogami a zcela bez zábran), Metallica hraje v neklidném zajetí tíživých myšlenek ať už o válce („Disposable Heroes“), závislosti („Master of Puppets“), náboženském zápalu („Leper Messiah“), nebo selhání péče o duševní zdraví („Welcome Home [Sanitarium]“).
Tak extrémní hudba si nikdy dřív nenašla tak široké publikum, které ale v případě Metallicy jen dál rostlo. V následujících pěti letech se definitivně stala jednou z největších světových kapel a přenesla vztek a pocit odcizení z ústraní na vyprodané stadiony.